V listopadu 1929, několik dní po propadu akciového trhu, varoval The
Economist britské čtenáře před recesí. Bylo to poprvé (nikoli však naposledy),
co bylo tímto slovem popsáno dočasné zpomalení ekonomické aktivity. Recese
(která se zvrtla ve Velkou depresi) ovlivňovala životy milionů Američanů déle
než desetiletí, v Evropě měla ovšem ještě horší důsledky - rozmach fašismu,
druhou světovou válku a fundamentální přeměnu světové politiky.
Velká recese začala technicky vzato v prosinci 2007 a skončila v červnu
2009. Její konec jistě cítilo méně lidí než její nástup. Lidé jsou stále bez
práce, v ekonomice panuje nejistota, mnohé dříve dominantní instituce dosud
nezískaly zpět svou kredibilitu a světová ekonomika se od základů změnila.
Recese upozornila na rizika neregulované finanční spekulace, rozhazovačných
vládních politik a zpochybnila nejmonumentálnější ekonomický a politický
projekt druhé poloviny 20. století - Evropskou hospodářskou a monetární unii.
Přesto, jak se říká, "všechno špatné je k něčemu dobré". Někteří z
krize povstali silnější, než byli kdy dříve. Například následujících 7 zemí.
1. Jižní Korea
Aby Jižní Korea dosáhla cíle stát se ekonomikou z „první ligy“, zvýšila
vládní výdaje na výzkum a vývoj z 3,4 % na světově nejvyšších 5 %. Důraz klade
na inovace a udržení slabšího wonu, aby vzkvétal export. Nejnověji znovu
snížila základní úrokovou sazbu na 2,75 %.
Tato politika podle všeho svědčí jihokorejským gigantům, jako jsou například
Samsung, Kia nebo Hyundai. Jižní Korea byla první vyspělou zemí, která se
vzchopila z recese. Příjmy domácností rostly posledních 11 kvartálů.
Agentura Fitch Ratings zvýšila Koreji v září úvěrový rating a doplnila to
komentářem, že země představuje bezpečný přístav pro investory. Domácí poptávka
ovšem zůstává slabá a korejské domácnosti patří ve světě mezi ty
nejzadluženější.
2. Polsko
Polsko bylo dlouho považováno za ekonomiku s nejmenším potenciálem v rámci
regionu CEE. Zaostávalo za Českou republikou i Slovinskem. Z globální krize
však Poláci vytěžili. Ekonomika vzrostla mezi roky 2008 a 2011 o 15,8 %,
zatímco Evropská unie jako celek poklesla o půl procenta. V nejkrizovějším roce
2009 bylo Polsko jedinou členskou zemí, která nespadla do recese.
Analytici oceňují vhodnou monetární a fiskální politiku i nízké zadlužení a
velký domácí spotřebitelský trh, který snižuje závislost polských firem na
exportu. Kromě toho jsou Poláci podle statistik pracovitější než ostatní
Evropané (například oproti Německu pracují průměrně o 500 hodin ročně déle,
ačkoli pobírají jen pětinu německých platů). Polský tygr ovšem nedávno
revidoval projekce růstu pro rok 2013 z 2,9 % na 2,2 %.
3. Kanada
Poprvé v historii je od letošního července každý průměrný Kanaďan bohatší
než průměrný Američan. Před dvěma dekádami by se to zdálo být nemyslitelné,
Kanada bojovala s pomalým růstem a dluhy. Vláda však v 90. letech zredukovala
výdaje a deficit, což jí umožnilo zasáhnout uvolněnou fiskální politikou a
stimulací spotřeby proti Velké recesi. Ve stejné době odolala tlakům na
deregulaci finančního sektoru, když bývalý premiér Paul Martin přiměl banky
vyhýbat se příliš rizikovým obchodům.
Disponibilní příjem Kanaďanů rostl o 15 % během posledních 10 let. Export
je však až nebezpečně závislý na lukrativní produkci ropy z kanadských písků.
USA odebírají 22 % produkce svého severního souseda. Expanzivní politika pak
sice zabránila hlubší recesi, ale vedla k nárůstu cen bydlení, což vyvolává
obavy u investorů z nafukování bubliny.
4. Švédsko
Švédsko zažilo vlastní finanční krizi v roce 1992, když splaskla realitní
bublina. Vláda byla nucena převzít kontrolu nad několika švédskými bankami.
Lekce z minulosti posloužila jako ponaučení v současné globální krizi. Vláda
snížila proslulé vysoké zdanění právnických i fyzických osob (i přesto švédské
daně zůstávají mezi světově nejvyššími). Vedle toho ale udržela vysoké výdaje
na vzdělání a zdravotní péči, a přitom má pod kontrolou zadlužení veřejného
sektoru (jen 38 % HDP v porovnání s například 80 % v Německu).
Ohledně (ne)přijetí eura je země neoblomná, čímž si zachovává autonomní
monetární politiku. V roce 2011 bylo Švédsko druhou nejrychleji rostoucí
evropskou ekonomikou (po Estonsku) a švédská koruna dlouhodobě posiluje vůči
euru. Ekonomika je ovšem s eurozónou úzce spjata a nezaměstnanost je na
vzestupu. Přesto díky „zdravým“ veřejným financím může vláda lépe čelit všem
finančním bouřím.
5. Indonésie
Indonésané jsou skutečně hodně sebevědomí - 80 % z nich věří, že se jejich
země stane supervelmocí. Indonésie udržuje navzdory krizi tempo růstu přes 4,5
%. Loni dosáhla druhé nejvyšší míry růstu v rámci zemí G20 (po Číně). Ekonomika
je částečně závislá na příjmech z produkce komodit, jako jsou uhlí, palmový
olej a cín. Nicméně v moderní Indonésii přibývá silné střední třídy, což se
projevuje růstem prodejů aut o 15 % od minulého roku. Tuto skutečnost nemohly
přehlédnout světové automobilky – například Nissan navýšil své investice o
téměř 400 milionů USD, aby v Indonésii zdvojnásobil produkci. Zahraniční
investice stály za třetinou HDP v druhém kvartále 2012.
Se světově čtvrtou největší populací (téměř 250 milionů obyvatel) si
Indonésie užívá demografických benefitů, například nízkého indexu ekonomické
závislosti (poměru ekonomicky neaktivních obyvatel k ekonomicky aktivním).
Stejné faktory v posledním desetiletí poháněly i čínský a indický růst.
6. Turecko
Za poslední dekádu se Turecku, s relativně malou expozicí na evropské
finanční krizi, podařilo téměř ztrojnásobit HDP a příjmy na obyvatele. Turecko
je nyní největším evropským producentem aut. Najdete zde firmy jako Honda,
Hyundai, Renault, Toyota nebo Ford. Silný je i farmaceutický sektor. Za vzestup
vděčí Turecko v mnohém premiérovi Erdoganovi, který liberalizoval investiční
zákony a přijal přísnější legislativu pro boj proti korupci.
Turecko představuje most mezi Evropou a Blízkým východem. Jeho největším
obchodním partnerem je Německo, mezi další patří arabské země jako Egypt, Írán,
Irák nebo Saúdská Arábie. Země se však musí vypořádat s vysokou inflací a
přilákat více přímých zahraničních investic. V současnosti se navíc musí
zabývat konfliktem se Sýrií.
7. Mexiko
Mexiko je možná pro někoho překvapením mezi vítězi Velké recese vzhledem k
válkám drogových kartelů, které za posledních šest let zmařily 50 tisíc
lidských životů. Neméně pozornosti ale přitahuje mexický ekonomický boom. Růst
byl loni vyšší než třeba v Brazílii. V roce 2010 bylo v Mexiku vytvořeno více
než 700 tisíc nových pracovních míst. Továrny vyváží rekordní množství spotřebičů,
čímž se snaží útočit na tržní pozici Číny na americkém trhu.
Inflace a zadlužení jsou nízké a poprvé po dlouhé době klesla čistá migrace
do USA na nulu. Trend se dokonce obrací. Američtí politici mají na Mexiko stále
„spadeno“, protože jej považují za zdroj drog a imigrantů. Nicméně vzhledem k
rychlému rozmachu mexické ekonomiky by o něm už možná za pár let mohli začít
uvažovat spíše jako o zdroji zákazníků a pracovních míst.
Žádné komentáře:
Okomentovat